Trh s chladicími stroji nabízí nepřeberné množství kvalitních, účinných a spolehlivých zařízení, které lze v podmínkách běžné výstavby úspěšně aplikovat. V případě rekonstrukcí a výstavby v centrech měst však nastává technický problém – jak naroubovat standardní chladicí prvky na budovy s nestandardními požadavky památkové péče, hygieny či architektury.
Pro větrání komerčních i residenčních budov je nezbytné navrhovat jednotky s možností zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu (ZZT). Kompaktní jednotky s možností ZZT dodržují zvyšující se nároky na hygienické limity vnitřního prostředí a zároveň splňují požadavky na snížení energetické závislosti na primárních energiích topného systému.
Příspěvek je zaměřen na klíčové aspekty optimalizace návrhu VZT jednotek z hlediska jejich energetické náročnosti a nákladů životního cyklu. Na několika případech VZT jednotek demonstruje a porovnává výsledky výpočtu nákladů životního cyklu s vazbou na návrh jednotek, včetně doporučení k optimalizaci těchto nákladů. Závěr příspěvku se věnuje další klíčové a dosud zásadně opomíjené oblasti, kterou je průběžné a vhodně vizualizované sledování spotřeb energie VZT jednotky v reálném provozu a průběžné porovnání s projektovanými hodnotami. To pak umožňuje efektivní zásahy provozního personálu a sledování ze strany vlastníka či managementu.
V rámci projektu řešeného metodou Energy Performance Contracting (EPC) dojde v areálu nemocnice k instalaci nové energeticky efektivní prádelny a k realizaci dalších úsporných opatření. Siemens v rámci desetiletého projektu smluvně garantuje snížení emisí CO2 o více než 21 000 t a finanční úsporu téměř 120 miliónů Kč.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov z roku 2010 ukládá členským státům Evropské unie mj. za povinnost, aby nové budovy od roku 2018 (veřejné budovy) resp. 2020 (všechny budovy) byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uvedená skutečnost se týká prakticky všech technických systémů budov. Článek prezentuje možnosti řešení větrání a klimatizace ve zmíněných budovách a předkládá úvahy o možném vývoji odvětví s ohledem na požadavek snižování spotřeby energie.
Vliv tepelných mostů se výrazně zvyšuje s rostoucími požadavky na tepelnou ochranu budov. Poměrně známý je jejich negativní vliv na energetickou bilanci stavby. Nezaslouženě opomíjený je ale negativní vliv tepelných mostů jako míst pro lokální kondenzaci vodní páry. Tím je vytvářeno ideální prostředí pro růst plísní a v konečném důsledku pak nevhodné mikroklima pro pobyt lidí.
Článek se zabývá současnými praktickými problémy bazénových hal spojenými s problémy návrhu a realizace vzduchotechnických systémů. Popisuje klíčové příčiny nežádoucích stavů vnitřního mikroklima. Následně poukazuje na nezastupitelnost spolupráce vzájemně kooperujících profesí, zejména s ohledem na měření a regulaci vzduchotechnického systému.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Portál TZB-info připravil na veletrhu FOR ARCH tiskovou konferenci o novele zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. V době tiskové konference probíhala zároveň v Poslanecké sněmovně rozprava a hlasování, které mělo rozhodnut o dalším osudu novely. Ve hře bylo přehlasování prezidentova veta novely schválené Poslaneckou sněmovnou 20.6. a 19.7. Senátem.
Šetřit z hlediska měření a regulace znamená kromě řádné údržby řídicího systému i periferií a optimálního nastavení požadovaných hodnot také používání vhodných algoritmů, které umožňují využít potenciál instalované technologie na maximum. Jinými slovy – důmyslná regulační strategie umí jak uspořit spotřebovanou energii, tak snížit opotřebení systému například díky méně častému spínání kotlů, čerpadel a chladicích strojů.
V rámci naší účasti na veletrhu For Therm 2012 v Praze pořádáme tiskovou konferenci k situaci kolem novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce a zahájíme provoz nového nezávislého Kalkulátoru cen elektřiny a plynu TZB-info..
Stav bytového fondu v České republice není příliš uspokojivý. Většina budov je technicky i morálně zastaralá včetně nevyhovující kvality vnitřního prostředí. Proto je v dnešní době stále aktuálnějším tématem revitalizace bytového fondu. Jak zajistit kvalitu vnitřního vzduchu bez nadměrné spotřeby energie?
Příspěvek se zabývá velmi aktuálním tématem energetického hodnocení, certifikace a zelenými budovami ve specifické oblasti jihovýchodní Asie. K podrobnějšímu zkoumání byla vybrána Malajsie, která má jako jedna z mála zemí tohoto regionu se zelenými budovami a certifikací větší zkušenosti a v neposlední řadě i díky praktickým výzkumným zkušenostem Ing. Roberta Wawerky, který je v současnosti v této lokalitě na stáži v rámci rozvojového projektu MŠMT Free-mover.
