Výsledky EPC jsou v ČR velmi dobré. Navíc je poslední dobou metoda EPC stále více podporována. Vláda ČR přijala v říjnu usnesení ke Zprávě o možnostech financování energeticky úsporných projektů v objektech státní správy využitím metody EPC. TZB-info se EPC věnovalo po celý rok 2011.

Při vysokých nárocích na neprůvzdušnost výplní stavebních otvorů, které jsou předpokladem pro splnění kritérií na energetickou náročnost budov, nelze větrání spárami oken použít. Řešením je nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké větrání nebo hybridní větrání.

Autorka se ve svém příspěvku detailně zabývá jednotlivými kroky, ze kterých se skládá průběh výběrového řízení na poskytovatele energetických služeb. Zvláštní pozornost věnuje zejména oblasti hodnocení nabídek podaných ve výběrovém řízení.

Článek se věnuje problematice produkce chladu se zaměřením na produkci chladu pro klimatizační jednotky. V úvodní části je proveden stručný rozbor potřeby chladu a nejčastějších užívaných technologií produkce chladu. Uvedeno je srovnání kompresorových a absorpčních chladicích oběhů. Popsány jsou nejčastější aplikace nasazení absorpčních chladicích oběhů – trigenerace, dálkové zásobování chladem.

Článek se zabývá popisem vývoje zavedené technologie od prvotní myšlenky až po její instalaci a ověření funkce v praktickém provozu. Článek ukazuje na význam modelování fyzikálních jevů spojených s problematikou proudění vzduchu, následného získání užitného vzoru pro vývoj technologie a ekonomický přínos při provozu této technologie.

Vytvoření teoretického modelu solárního komínu si klade za cíl popsat základní aspekty, které ovlivňují jeho kvantitativní funkci v reálných podmínkách. Úvodem je však třeba zdůraznit, že tento zápis vycházející z dodržování základních fyzikálních principů není definitivní a jedinou verzí návrhu takového systému.

Článek navazuje na 1. část věnovanou základním druhům snímačů měření různých škodlivin v ovzduší a jejich volbě. Žádaná přesnost regulace kvality vzduchu v interiéru však ve velké míře závisí na umístění snímače, který musí poskytovat co nejobjektivnější údaje o měřené veličině.

V článku je podána informace o činnosti mezinárodního centra AIVC (Air Infiltration and Ventilation Centre), které se v novém cyklu od roku 2011 do roku 2013 zaměří na strategii 20-20-20, která zavazuje členské země EU k úsporám energie v budovách. Je vysvětlena struktura AIVC a její úkoly jako mezinárodního informačního centra, které má napomoci nejenom členským zemím AIVC při řešení problematiky větrání v nově stavěných budovách, které budou muset splnit velmi přísné požadavky na těsnost.

Kvalitním řešením je centrální hybridní systém, ale pokud není ventilátor řízen skutečnou potřebou, nemá regulaci otáček a je spínán časovým spínačem nebo tlačítky v bytech, byty jsou provětrávány bez ohledu na uživatele a činnosti a energetické ztráty jsou enormní.

Tento článek je zaměřen na analýzu centrální rekuperační jednotky, která má v poměru k jednotlivým bytům nižší spotřebu elektrické energie než jednotlivé lokální rekuperační jednotky. Centrální jednotka je však napojena na společnou elektřinu v domě, která je až o 2 Kč dražší, než bytová elektřina.

V posledních několika letech byla uskutečněna řada projektů v oblasti úspor energií ve veřejných bazénech jak v Německu, tak v Rakousku. Některé projekty byly realizovány metodou EPC a tento článek přináší informace o dvou vzorových projektech.