Odborné recenzované články

Pasivní odporová čidla teploty jsou u zařízení TZB první volbou. Proti čidlům aktivním s napěťovým nebo proudovým výstupem nebo čidlům s digitálním výstupem (sběrnicí) jsou relativně levná a snadno se instalují, protože u nich nezáleží na polaritě vedení. Nasazení pasivních čidel však může přinášet některé problémy, jimž – a jejichž odstraňování – se budeme věnovat v následujícím textu.

Centrální klimatizační jednotka upravuje venkovní primární vzduch na celoročně konstantní teplotu t_pr. Primární vzduch je přiváděn do indukční jednotky, která zajišťuje úpravu vzduchu v dané zóně (místnosti).

Srovnání využití primární energie pro referenční bytový dům vybavený třemi různými systémy ventilace (dva referenční a jeden hodnocený) prokázalo, že použití hybridního systému DCV řízeného dle potřeby na základě vlhkosti vede k významným úsporám energie.

Článek prezentuje výsledky odborné práce autorů při řešení kritické situace spojené se záporným stanoviskem dotčeného orgánu KHS a hrozícího zákazu zkušebního provozu stavby spojené s negativními akustickými dopadu provozu stavby na okolní zástavbu objektu.

Předložená studie popisuje metodiku pro určení emisí uhlíku ze systémů HVAC za účelem zhodnocení možných alternativních zelenějších systémů. Byla provedena případová studie v nemocniční budově ve Faru v Portugalsku, přičemž jako koncová zařízení byly uvažovány fan-coil jednotky a chladicí trámy.

Rozličné elementy zařízení vzduchotechniky při své funkci generují nežádoucí hluk, který je příčinou stížnosti uživatelů, i když předepsané mikroklima je zajištěno. Mimo užití aktivních prvků útlumu hluku aplikovaných přímo na vzduchotechnická zařízení lze také využít pasivních prvků.

Článek se zabývá vlivem typu střešní krytiny na tepelnou zátěž stájí pro chov skotu v závislosti na vnějších tepelných ziscích a vlivem tepelné zátěze na užitkovost dojnic. Metodika výpočtu tepelné zátěže vychází z ČSN 73 0543 – 2 Vnitřní prostředí stájových objektů – Část 2: Větrání a vytápění.

Pro pobytové místnosti legislativa udává požadavky na větrání a na vytápění s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání je dáno minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu na osobu, nebo minimální intenzita větrání a jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO₂.

V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.

V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.

V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.

Akustické mikroklima je významnou složkou utvářející nejen vnitřní, ale i venkovní prostředí budov. Článek představuje formou případové studie řešení problémů souvisejících s měřením ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb. V textu jsou uvedeny metody jak odstranit negativní akustický výkon, případně jaké stavební řešení je možné využít pro úpravu nevyhovujících, měřením zjištěných skutečností.

Popsány jsou jednotlivé komponenty VZT jednotky, jejich funkce a na základě modelu VZT jednotky vytvořen algoritmus jejího řízení. Takto vytvořený softwareový modul slouží pro analýzu funkce a energetické zhodnocení chování VZT jednotky.

Předmětem textu není popis zcela známé teorie šíření akustické energie v izotropním prostředí, tak jak je naznačeno na obr. 1, ale upozornění čtenáře na praktické problémy vznikající při realizaci stavby a jejich řešení. Článek prokazuje, že pouze kvalitním komplexním návrhem systému VZT lze eliminovat technické a i finanční problémy s dodávkou a realizací systémů vzduchotechniky.

Tento článek se věnuje výskytu extrémních okrajových podmínek ve vnitřním prostředí staveb v kontextu se způsobem užívání a stavebního řešení i technického zařízení stavby. Poukazuje na výskyt extrémních stavů vnitřního prostředí a působení na obalové konstrukce stavby.

Dosažení kvalitního a zdravého vnitřního prostředí v budovách s velmi nízkou potřebou energie znamená holistický přístup od počátečního návrhu budovy po její provoz. Tento přístup k návrhu také vyvolává potřebu holistického přístupu k měření/hodnocení stavby, a to jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, tak kvalitativních.

Autor ve svém příspěvku popisuje projekt vytápění a chlazení administrativní budovy vývojového a konstrukčního centra firmy Velteko, který v závislosti na potřebách tepla využívá tepelných zisků od výrobních strojů a technických prvků vybavení interiérů.

Každý prostor, kde se zdržují lidé, musí být pro zajištění zdravotně nezávadného prostředí větratelný a dostatečně větraný. Naše předpisy, i když ne vždy hovoří stejně, nám poskytují dostatek podkladů pro řešení. Realita je ale občas zcela jiná.

Kondenzace vodní páry není v běžných výměnících pro zpětné získávání tepla výjimečným stavem, ovšem její vliv se obvykle zanedbává. V článku je popsáno, jak může navýšení tepelného toku sdíleného mezi ochlazovaným a ohřívaným vzduchem o vázané teplo při kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu teoreticky ovlivnit účinnost výměníku.

Článek se zabývá problematikou starších chladicích a klimatizačních zařízení původně využívajících chladiva, která je z ekologických důvodů v dnešní době již zakázano používat jak při opravách, tak při doplňování systémů. Text uvádí obecné informace a poznatky získané z experimentu o jevech spojených se záměnou ekologického chladiva za původní.