Článek popisuje program Contam 2.4, který je používán pro modelování vnitřního prostředí staveb, větrání a koncentrací škodlivin ve vzduchu.
Na základě reakcí čtenářů na příspěvky zabývající se větráním bytových (panelových) domů byl původní článek o rekuperaci tepla rozšířen o variantu nuceného přetlakového větrání s elektrickou topnou spirálou. Jedná se o způsob předehřevu venkovního vzduchu jednotkou s 250 W elektrickou spirálou a ventilátorem, která nasává venkovní vzduch z fasády, předehřeje při určitých podmínkách vzduch topnou spirálou a systémem ventilace distribuuje vzduch do dílčích místností přetlakem.
Článek popisuje možnosti integrace vzduchotechnických a klimatizačních jednotek s vlastní regulací do systémů řízení budov. Pokud se zúčastněným stranám podaří předem přesně domluvit, jakým způsobem a s jakými funkcemi budou komunikovat, vyhnou se problémům při realizaci a zpoždění dodávek. Zařízení s vlastním řídicím systémem se v dodávkách objevují stále častěji a to do jisté míry mění pohled na úlohu profese měření a regulace.
Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu víc než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště - zejména oken. Z hlediska tvorby interního mikroklimatu je velmi podstatné větrání s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
Autorka upozorňuje na zhoršenou kvalitu vnitřního prostředí v bytech, kde byla vyměněna původní okna za současná okna těsná, která sice zlepšují energetickou bilanci bytu, ale zároveň velmi omezují možnosti větrání. V bytech se hromadí neodvětraná vlhkost, vedoucí k růstu plísní, v případě plynových spotřebičů pak spaliny, což jsou toxické látky vedoucí ke zhoršení zdravotního stavu uživatele bytu, otravám až úmrtí.
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.
Dle současné mezinárodní normalizace v Evropě a ČSN se vzduchové filtry dělí na filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic u běžného větrání, které se zkouší a třídí dle převzaté evropské normy ČSN EN 779 a na filtry s vysokou účinností (vysoce účinné filtry), které se zkouší a třídí dle převzaté normy ČSN EN 1822.
Pokud pracujete nebo studujete, strávíte ve škole resp. na pracovišti běžně téměř polovinu svého aktivního času. To je jeden z hlavních důvodů, proč by na dobrou kvalitu okolního vzduchu měl být kladen velký důraz. Nejčastěji jsou využívány ventilační systémy, které přivádějí do prostoru venkovní vzduch a zajišťují odtah vnitřního vydýchaného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy a výpary apod.
Ochrana a tvorba vnitřního (pracovního a obytného) prostředí patří mezi hlavní oblasti ochrany životního prostředí, neboť ve vnitřním prostředí tráví člověk převážnou část svého života. K vytvoření tepelné pohody a zdravotní nezávadnosti prostředí je zde zapotřebí splnit celou řadu podmínek - činitelů pohody prostředí, mezi které patří čistota vzduchu ve vnitřním prostředí.
Hlavnými požiadavkami na funkčné prvky tvoriace vzduchotechnickú jednotku sú hlavne: zabezpečenie intenzity výmeny, čistoty, optimálnej teploty a v niektorých prípadoch aj vlhkosti vzduchu. Hlavným cieľom výrobcov týchto zariadení v posledných rokoch je zníženie prevádzkových nákladov a pokles hlučnosti pri splnení požadovaných funkcií zariadenia.
V prvním dílu tohoto dvoudílného příspěvku o náhradách za R22 bylo probíráno legislativní prostředí s ohledem na provozování chladicích zařízení s náplní chladiva R22 po roce 2010, a dále byla pozornost soustředěna na teoretické základy a metodiku volby vhodných chladiv a olejů pro chladicí zařízení v procesu náhrady chladiva R22. Druhý díl se soustředí na praktické postupy: na co je především nutno dávat bedlivý pozor při přechodu z chladiva R22 na chladivo R507.
Vhodný návrh distribuce vzduchu je základním předpokladem pro vytvoření požadovaného mikroklimatu v interiérech budov. Zásadní vliv na rozložení sledovaných charakteristik mikroklimatických veličin v řešeném prostoru má volba a umístění distribučních prvků, určení množství a tepelně-vlhkostních vlastností přiváděného vzduchu.