V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.
V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.
V praxi se trvale setkáváme s problémy při správné aplikaci podmínek pro umisťování spotřebičů kategorie B, tj. těch, které odebírají spalovací vzduch z prostoru instalace spotřebiče a spaliny odvádějí prostřednictvím kouřovodu a komína nad střechu objektu. Přitom je důležité připomenout, že právě tato kategorie spotřebičů se nejvyšší mírou podílí, právě nesprávnou aplikací požadavků předpisů, tj. zejména TPG 704 01, na otravách spalinami včetně otrav se smrtelnými následky, ke kterým dochází v desítkách případů v České republice za rok.
Akustické mikroklima je významnou složkou utvářející nejen vnitřní, ale i venkovní prostředí budov. Článek představuje formou případové studie řešení problémů souvisejících s měřením ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb. V textu jsou uvedeny metody jak odstranit negativní akustický výkon, případně jaké stavební řešení je možné využít pro úpravu nevyhovujících, měřením zjištěných skutečností.
Předmětem textu není popis zcela známé teorie šíření akustické energie v izotropním prostředí, tak jak je naznačeno na obr. 1, ale upozornění čtenáře na praktické problémy vznikající při realizaci stavby a jejich řešení. Článek prokazuje, že pouze kvalitním komplexním návrhem systému VZT lze eliminovat technické a i finanční problémy s dodávkou a realizací systémů vzduchotechniky.
Dosažení kvalitního a zdravého vnitřního prostředí v budovách s velmi nízkou potřebou energie znamená holistický přístup od počátečního návrhu budovy po její provoz. Tento přístup k návrhu také vyvolává potřebu holistického přístupu k měření/hodnocení stavby, a to jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, tak kvalitativních.
Kondenzace vodní páry není v běžných výměnících pro zpětné získávání tepla výjimečným stavem, ovšem její vliv se obvykle zanedbává. V článku je popsáno, jak může navýšení tepelného toku sdíleného mezi ochlazovaným a ohřívaným vzduchem o vázané teplo při kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu teoreticky ovlivnit účinnost výměníku.
Článek se zabývá problematikou starších chladicích a klimatizačních zařízení původně využívajících chladiva, která je z ekologických důvodů v dnešní době již zakázano používat jak při opravách, tak při doplňování systémů. Text uvádí obecné informace a poznatky získané z experimentu o jevech spojených se záměnou ekologického chladiva za původní.
Vzhledem k výsledkům hodnocení namáhavosti fyzické práce založeného na měření srdeční frekvence a výsledkům měření mikroklimatických podmínek ve sklenících, kdy operativní teploty byly výrazně vyšší než požadované hodnoty, je nutné stanovit vhodný režim práce a odpočinku pro tyto specifické mikroklimatické podmínky.
Příspěvek popisuje stavbu a provedení nově realizovaného zemního výměníku tepla (ZVT), který byl s podporou projektu FRVŠ 3206/2011/G1 „Zemní výměník tepla jako nový prvek v technice prostředí“ vybudován jako doplněk experimentálního nízkoenergetického domu FSI VUT v Brně. Instalovaná měřicí aparatura monitoruje parametry potřebné pro vyhodnocení jeho provozu (včetně teplotního rozvrstvení okolní zeminy).
Příspěvek je zaměřen na klíčové aspekty optimalizace návrhu VZT jednotek z hlediska jejich energetické náročnosti a nákladů životního cyklu. Na několika případech VZT jednotek demonstruje a porovnává výsledky výpočtu nákladů životního cyklu s vazbou na návrh jednotek, včetně doporučení k optimalizaci těchto nákladů. Závěr příspěvku se věnuje další klíčové a dosud zásadně opomíjené oblasti, kterou je průběžné a vhodně vizualizované sledování spotřeb energie VZT jednotky v reálném provozu a průběžné porovnání s projektovanými hodnotami. To pak umožňuje efektivní zásahy provozního personálu a sledování ze strany vlastníka či managementu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov z roku 2010 ukládá členským státům Evropské unie mj. za povinnost, aby nové budovy od roku 2018 (veřejné budovy) resp. 2020 (všechny budovy) byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uvedená skutečnost se týká prakticky všech technických systémů budov. Článek prezentuje možnosti řešení větrání a klimatizace ve zmíněných budovách a předkládá úvahy o možném vývoji odvětví s ohledem na požadavek snižování spotřeby energie.
Vliv tepelných mostů se výrazně zvyšuje s rostoucími požadavky na tepelnou ochranu budov. Poměrně známý je jejich negativní vliv na energetickou bilanci stavby. Nezaslouženě opomíjený je ale negativní vliv tepelných mostů jako míst pro lokální kondenzaci vodní páry. Tím je vytvářeno ideální prostředí pro růst plísní a v konečném důsledku pak nevhodné mikroklima pro pobyt lidí.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
