Odborné recenzované články

V tepelných čerpadlech, klimatizační technice a ve chladírenství se využívá široká škála vzduchem chlazených kompaktních tepelných výměníků. V případě kondenzačních výměníků tepla se jedná zejména o kompaktní výměníky tepla s charakteristickou velkou plochou na straně lamel.

Článek se zabývá představením systému zemního výměníku jako zdroje pro předehřev a předchlazení větracího vzduchu pro budovy. Úvod je věnován popisu celého systému, jeho jednotlivých částí a také parametrů, které nejvíc ovlivňují chování a výkon celého systému. V druhé části je představen jednoduchý model, kde je možno pozorovat, jak změna jednotlivých parametrů skutečně ovlivňuje množství tepla a chladu, které je z daného systému možno získat.

Výhody chlazení mořskou vodou před chlazením vzduchem jsou nižší teplota mořské vody a lepší vlastnosti vody pro přenos tepla. Ve většině případů to znamená nižší náklady. Pokud se budova nachází v blízkosti moře, jezera či řeky, pak tato voda může být použita jako chladicí médium.

Většinu svého života většina z nás, až na výjimky, prožije v uzavřených prostorech, především v budovách. Riziko, které představuje nedostatečná výměna vzduchu, zahrnuje obtíže nezávažné (např. syndrom nemoci z budov, onemocnění horních cest dýchacích), celoživotní alergické postižení, ale i život ohrožující expozici toxickým látkám (např. CO) nebo karcinogenům (benzen). Ve většině případů jedině větrání dokáže snížit koncentrace látek, jejichž zdroj se nachází v interiéru.

Mikro-úroveň je optimalizace jednotlivých segmentů otopné soustavy, například zefektivnění provozu rekuperační jednotky. Následuje střední úroveň, například dimenzování topných okruhů a makro úroveň, kde již probíhá optimalizace řízení z pohledu spotřeby energií.

Článek se zabývá popisem variant řešení na konkrétním problému vzduchotechnického systému s ohledem na stávající instalované zařízení a klimatické podmínky, které byly v srpnu letošního roku. Článek ukazuje, jaký význam mají venkovní klimatické podmínky na provoz VZT zařízení a jeho návrh. Reálný provoz zpětně ukazuje na problémy při návrhu zařízení.

Základní principy, výhody ale i omezení klimatizace budov adiabatickým chlazením. Principem adiabatického (odpařovacího) chlazení je přeměna citelného tepla na teplo vázané při odpařování vody. Je-li do vzduchu rozprašována voda, odpařuje se a teplota vzduchu klesá a jeho vlhkost roste.

Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy.

IPMVP je rámec definicí a metod vytvořený pro řádné posuzování úspor spotřeby nebo odběru energie nebo vody. IPMVP poskytuje uživatelům vodítko při vytváření plánů M&V (měření a verifikace) pro specifické projekty.

Článek se zabývá analýzou pasivních domů z hlediska vnitřního mikroklimatu. Zaměřuje se hlavně na vlhkost, zápach, aerosol nebo toxické hodnocení a vliv zdraví. Samostatná kapitola popisuje vnitřní vlhkosti při větrání nebo při vytápění pasivních budov.

Článek navazuje na předcházející text: Modelování fyzikálních jevů 1 – odpar z vodní hladiny a zabývá se řešením a vyhodnocením fyzikálních jevů uplatňujících se při řízeném odvlhčování prostorů bazénových hal. Návrh vzduchotechnické jednotky je obdobou stávajících řešení využívaných v praxi doplněných o poznatky z matematického modelování různých stavů a nastavení těchto centrálních odvlhčovacích zařízení. V závěru je uvedeno procentuální hodnocení možných úspor při optimálním provozování těchto zařízení.

Článek se zabývá popisem a řešením fyzikálních jevů uplatňujících se při odparu z vodní hladiny. Aktuálnost tématu je dána množstvím budovaných krytých bazénů a wellness center v současnosti. Pro návrh systémů vzduchotechniky obsluhujících tyto prostory je nutné znát návrhové parametry ve vnitřním prostoru, zejména teplotu bazénové vody, požadované teploty a vlhkosti vzduchu. Článek ukazuje na zásadní význam těchto parametrů pro odpar vody z hladiny.

Výsledky EPC jsou v ČR velmi dobré. Navíc je poslední dobou metoda EPC stále více podporována. Vláda ČR přijala v říjnu usnesení ke Zprávě o možnostech financování energeticky úsporných projektů v objektech státní správy využitím metody EPC. TZB-info se EPC věnovalo po celý rok 2011.

Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.

Při vysokých nárocích na neprůvzdušnost výplní stavebních otvorů, které jsou předpokladem pro splnění kritérií na energetickou náročnost budov, nelze větrání spárami oken použít. Řešením je nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké větrání nebo hybridní větrání.

Článek se věnuje problematice produkce chladu se zaměřením na produkci chladu pro klimatizační jednotky. V úvodní části je proveden stručný rozbor potřeby chladu a nejčastějších užívaných technologií produkce chladu. Uvedeno je srovnání kompresorových a absorpčních chladicích oběhů. Popsány jsou nejčastější aplikace nasazení absorpčních chladicích oběhů – trigenerace, dálkové zásobování chladem.

Na základě teoretických rozborů a zkušeností z praxe se autor zabývá návrhem pružného uložení a vysvětlením rezonančních jevů v pružném členu jednohmotového a dvojhmotového uložení strojů. Poukazuje na problémy s použitím rotačních strojů, které byly pružně uloženy pro vysoké budící kmitočty a mají být použity pro podstatně nižší budicí frekvence. Upozorňuje na nutnost spolupráce projektanta pružného uložení se stavařem statikem v případech lehkých stavebních konstrukcí podlah a stropů.

Jak u mobilního, tak u stacionárního klimatizačního zařízení je nejdůležitější podmínkou bezpečného dodržení hygieny jeho pravidelná údržba a čištění. Během stanovené periody by se měl, v souladu s provozními pokyny výrobce, vyměnit také prachový filtr.

Článek se zabývá popisem vývoje zavedené technologie od prvotní myšlenky až po její instalaci a ověření funkce v praktickém provozu. Článek ukazuje na význam modelování fyzikálních jevů spojených s problematikou proudění vzduchu, následného získání užitného vzoru pro vývoj technologie a ekonomický přínos při provozu této technologie.

Jedním ze způsobů snižování emisí CO₂, uhlíkové stopy, je využití absorpčních nebo adsopčních chladicích zařízení a tepelných čerpadel využívajících ke své činnosti tepelnou energii. Tato zařízení se prosazují nejen v průmyslu ale i pro vytápění a chlazení obytných, administrativních a dalších budov.