Pro zajištění rychlostních a teplotních polí ve větraném prostoru lze použít experimentální měření na vytvořeném modelu. Výsledky mohou mít značnou vypovídací hodnotu. Ovšem ne vždy je možné takto postupovat...
Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.
Vzduchotechnika predstavuje komplex komponentov zabezpečujúcich prísun vzduchu a hlavne úpravu vzduchu za účelom udržania jeho základných kvalitatívnych a kvantitatívnych parametrov. Nehovoríme len o teplotných a vlhkostných parametroch privádzaného vzduchu, ale aj o jeho mikrobiologickej čistote a nezávadnosti pre užívateľov.
Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání zpracovala do přehledných tabulek.
Technici chladicích zařízení se musí podrobit certifikačním zkouškám prostřednictvím zvlášť zřízeného orgánu podle přísných, přesně definovaných předpisů. Jenom ten, kdo získá takový certifikát, bude v budoucnu (od roku 2009 - do té doby platí přechodná úprava) oprávněn zacházet s chladivy a provádět zásahy do chladicího okruhu.
V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.
Příspěvek popisuje komunikační možnosti současných regulačních komponent, dostupných na trhu, a soustředí se na propojení pomocí IP sítí, a to jednak v rámci budovy, jednak pro dálkový přístup k zařízení. Ukazuje, jakými způsoby se dá řešit vazba technologické sítě na rozvody v budově, a na několika příkladech je ilustruje. V další části jsou popsány přínosy a rizika u jednotlivých modelů, a to jak z hlediska uživatele, tak realizačních a servisních firem, především pokud jde o bezpečnost, funkce systému a investiční a provozní náklady. V závěru shrnuje zkušenosti z realizovaných akcí.
Toto implementační opatření Komise EU popisuje minimální požadavky na vzdělání a certifikaci osob, které instalují, udržují a opravují chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, a provozů, které takové práce nechávají provádět personálem, který je odpovídajícím způsobem vzdělán a certifikován.
Nová norma EN 13779 pro větrací a klimatizační zařízení je jednou z prvních evropských směrnic, která na základě "Energy Performance of Buildings Directive" (EPBD) definuje nové pokyny pro projektování. Tyto směrnice poskytují projektantům aktivní pomoc, jak požadavky EPBD provádět. Celkově tak lze podstatně zvýšit energetickou účinnost větracích a klimatizačních zařízení.
Statická elektřina není zdaleka pouze záležitostí elektrotechniky, ale principy a zákonitosti elektrostatického pole jsou využívány nebo naopak potlačovány v celé řadě oborů a činností. Nepříznivé působení se vyskytuje všude tam, kde dochází k tření, oddělování, řezání, přesýpání, rolování materiálů nebo kde elektrický výboj může ohrozit zdraví lidí nebo způsobit výbuch hořlavých par či plynů.
Počiatočná investícia do väčšej hrúbky izolácie je len o málo vyššia než investícia do minimálnej hrúbky potrebnej na ochranu proti kondenzácii. Náklady na montáž izolácie vzniknú tak či tak, netreba im teda venovať pozornosť. Otázkou je, či sa vyššie náklady vykompenzujú ešte vyššími energetickými úsporami, teda či sa investícia splatí.
Nová norma EN 13779 [2] pro větrací a klimatizační zařízení je jednou z prvních evropských směrnic, která na základě "Energy Performance of Buildings Directive" (EPBD) definuje nové pokyny pro projektování. Tyto směrnice poskytují projektantům aktivní pomoc, jak požadavky EPBD provádět. Celkově tak lze podstatně zvýšit energetickou účinnost větracích a klimatizačních zařízení.