V druhém pokračování seriálu o dřevostavbách autor reaguje na některé dotazy a připomínky k předchozímu dílu seriálu, porovnává podíl dřevostaveb v celkové stavební produkci v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím Evropy a dalších kontinentů. Zamýšlí se i nad příčinami extrémně nízkého podílu dřevostaveb u nás.

Klimatizace vnitřních prostor se díky stále rostoucím teplotám stává běžným a mnohdy nezbytným prvkem technického zařízení budov. Kromě náporu na energetickou soustavu v době letních veder má klimatizace i některá další rizika, na jejichž odstranění je nutno pamatovat.

Článek představuje experimentální dům, který měl původně sloužit pouze ke zkoumání hybridního větrání v podmínkách České republiky. Nakonec vznikl demonstrační rodinný dům pro širokou odbornou i laickou veřejnost jako ukázkový projekt implementace řízeného větrání v našich podmínkách.

Autor připravil návrh posuzování vybraných faktorů obytného prostředí. Vychází z platných národních i mezinárodních předpisů. Při absenci hygienické legislativy pro posuzování interiérů obytného prostředí v ČR je to první krok a autor vyzývá k diskusi a dalším návrhům.

Vzájemný vztah vlhkostní a energetické bilance stavby je dosud málo popsanou problematikou, ve které se prolínají obory stavebnictví a TZB. Článek, který vychází z disertační práce autora, je originálním příspěvkem k tématu.

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.

Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.

Tak jsme se dočkali novelizace nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci! Nad původním textem jsme v roce 2001 ostře diskutovali s vědomím, že takový legislativní dokument platí vždy velmi dlouho. "Stosedmdesátosmička", jak jsme vládní nařízení č. 178/2001 Sb. hovorově nazývali, nepřežila beze změny ani dva roky.

Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.

Vyhláška se týká místností staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických, zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromažďování většího počtu osob.

Představený stavební systém je novinkou na českém trhu. V zahraničí, především pak ve Francii, je ale technologií zcela běžnou a osvědčenou. Jeho základní předností je nižší cena oproti současným stavbám s vnějším zateplením.

Nebezpečí spór v ovzduší spočívá v tom, že jsou významnými alergeny, tj. způsobují u lidí po nadýchání vznik alergických onemocnění, mykoalergóz. Zvýšená expozice plísním může způsobit nebo zhoršit onemocnění dýchacího traktu (astma a jiné alergie).

Použití odvlhčovačů (ať kondenzačních nebo adsorpčních) je jednoznačně nejrychlejší a nejefektivnější metodou vysoušení staveb po záplavách. Bez správného výběru však bude konečný výsledek jen těžko uspokojivý. Této chyby se bohužel často dopouštěly obecní úřady, které bez zásadních znalostí zajišťovaly dodávky odvlhčovačů mnohdy zcela nekompetentně pouze podle ceny bez ohledu na výkon.

Představujeme skandinávský systém pro úpravu vnitřního klima v budovách, který se díky mnoha svým zajímavým vlastnostem začíná čím dál tím více prosazovat v západní i ve střední Evropě.

Příspěvek reaguje na výzvu k diskusi zveřejněnou ve VVI č. 1/2002 a klade si za cíl informovat čtenáře o požadavcích na mikroklimatické podmínky ve školách, které by při zvolené koncepci ministerstva zdravotnictví měl stanovit jeden z cca 25 prováděcích předpisů k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Současně by měl článek přispět k iniciaci věcné a fundované diskuse k dané legislativě na stránkách odborného periodického tisku.