Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Vnitřní prostředí
Archiv článků od 8.11.2004 do 5.12.2005

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

5.12.2005
Ing. Olga Mikulová, Zdravotní ústav Praha

Článek přehledně shrnuje požadavky aktuálně platné legislativy ve formě četných vyhlášek a nařízení vlády na větrání vnitřních prostor. Autorka zároveň přidává svůj komentář a v případech, kdy si legislativní požadavky vzájemně odporují, současně pak i doporučení, jak v těchto případech postupovat.

28.11.2005
MUDr. Hana Lehocká (1,2,3), Jirák Z. (1,2), 1 - Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum pracovního lékařství, 2 - Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 3 - Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta

Tepelná pohoda člověka je závislá na metabolické produkci organismu, tepelně-izolačních vlastnostech oděvu a tepelně vlhkostních podmínkách prostředí. Tepelný stav prostředí lze hodnotit tzv. výslednou teplotou, která se měří kulovým teploměrem a zohledňuje vliv teploty vzduchu i sálání okolních povrchů.

21.11.2005
Ing. Jana Mašatová, VELUX Česká republika, s.r.o.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

14.11.2005
Ing. Jan Schwarzer, Ing. Martin Barták, prof. Ing. František Drkal, CSc., Ing. Miloš Lain, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

31.10.2005
Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

3.10.2005
MUDr. Hana Lehocká (1,2,3), Jirák Z. (1,2), 1 - Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum pracovního lékařství, 2 - Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 3 - Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta

Ojedinělým zdravotnickým zařízením disponuje Centrum pracovního lékařství (CPL) Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tamní klimatická komora nabízí možnosti testování reakce lidského organismu na zvýšenou zátěž v extrémních tepelných a vlhkostních podmínkách.

2.9.2005

Vliv řízeného větrání na vnitřní prostředí u pasivních a nízkoenergetických domů vysvětluje autorizovaný architekt Eugen Nagy. Problémem řízené výměny vzduchu s rekuperací tepla, ale bez úpravy vlhkosti, je hlavně snížená vlhkost v zimních měsících.

22.8.2005
Olga a Aleš Rubinovi, Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Recenzovaný Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

20.6.2005
Ing. Michal Duška, Ph.D., prof. Ing. František Drkal, CSc., Ing. Miloš Lain, Ph.D.

Článek je zaměřen na stanovení tepelných zisků z vnitřního vybavení administrativních budov, jako jsou počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy a skenery, které se významně podílejí na celkové tepelné zátěži pracovního prostředí.

18.4.2005
Ing. Zuzana Mathauserová, Státní zdravotní ústav Praha

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.

25.3.2005
Ing. Pavel Kubů

V pořadí již čtvrtý díl seriálu o dřevostavbách je věnován možným vadám u konstrukcí ze dřeva. Jedním z nejčastějších problémů u dřevostaveb je vlhkost, a proto je převážná část dnešního pokračování právě o této problematice.

21.2.2005
Bronislav Bechník

Deficit vlhkosti při intenzivnějším větrání v zimním období se ukazuje jako problém u nízkoenergetických a pasivních domů. Originálním námětem autora je využít energie získané z vody při zvlhčování vzduchu jako příspěvek do energetické bilance objektu.

31.1.2005
Dipl. Ing. Eberhard Paul, překlad: Ing. Milan Bechyně

Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.

28.1.2005
Ing. Pavel Kubů

V druhém pokračování seriálu o dřevostavbách autor reaguje na některé dotazy a připomínky k předchozímu dílu seriálu, porovnává podíl dřevostaveb v celkové stavební produkci v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím Evropy a dalších kontinentů. Zamýšlí se i nad příčinami extrémně nízkého podílu dřevostaveb u nás.

13.12.2004
překlad a výtah A. Lajčíková

Klimatizace vnitřních prostor se díky stále rostoucím teplotám stává běžným a mnohdy nezbytným prvkem technického zařízení budov. Kromě náporu na energetickou soustavu v době letních veder má klimatizace i některá další rizika, na jejichž odstranění je nutno pamatovat.

22.11.2004
Rudolf Fraefel, dipl. arch., překlad - Vladimír Říha, ETH SIA, Grüningen

Pro větrání s rekuperací tepla v energeticky úsporných domech se najčastěji používá tzv. kaskádové větrání. Jak se nejčastěji pohybuje vzduch v místnostech a kam nejlépe umístit vyústky vzduchu popisuje dnešní díl seriálu.

8.11.2004
prof. Ing. Dušan Nevřala, Ph.D., prof. Ing. Karel Kabele, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra TZB, Enplan s.r.o.

Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev teplé vody u stávajících objektů dosahuje typicky jen 24% celkové roční spotřeby tepla budovy. Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev TUV u nízkoenergetických domů je rovnocenná roční spotřebě tepla na otop.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama