Čtvrtá část seriálu o vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje cirkulačnímu systému teplovzdušného vytápění a projekčním zásadám pro návrh větrání nízkoenergetických a pasivních domů.
Vnitřní prostředí
Archiv článků od 23.8.2010 do 7.3.2011
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 23.8.2010 do 7.3.2011
Recenzovaný Současné snahy o maximální úsporu energií na vytápění a provoz rodinných domů se realizují nejčastěji zateplováním fasád a výměnou oken. Jen málokdo si však uvědomuje, že tato dobře míněná opatření mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví. Článek se zabývá elemetární problematikou vlivu těsnosti obvodového pláště na koncentraci CO2 v interiéru a na její důsledky.
Článek přináší výsledky měření tepelně vlhkostního mikroklimatu několika koupelen v panelových domem po dobu 1,5 měsíce. Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.
Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.
Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.
Zajištění dostatečné výměny vzduchu v budovách je jedním ze základních požadavků na jejich hygienické a zdravé prostředí. Budovy se utěsňují a přirozená výměna vzduchu klesá. Mnohdy až na n=0,05 až 0,15 h-1. Škvírové, mikro a mnohdy ani ručně zajišťované větrání nestačí. Hygienický požadavek v jiných státech EU je cca n=0,8 až 1,0 h-1.
Již bezmála rok je platná vyhláška 343/2009, která určuje hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. Přesto jen minimum českých škol splňuje vyhláškou předepsaný objem přiváděného čerstvého vzduchu v učebnách, protože nemají vhodná okna. Do problémů se kvůli tomu může dostat řada škol, které v posledním roce získaly dotaci z Operačního programu životní prostředí a využily ji i na výměnu oken.
Tvorba vnitřního prostředí centrální úpravou vzduchu vyžaduje objemné rozvody a je energeticky náročná, proto se v drtivé většině navrhuje na hygienické minimum, tj. množství čerstvého vzduchu podle osob. Normy a vyhlášky pro návrh obsahují mnoho okrajových podmínek ke stejnému problému, které se ale mnohdy značně rozcházejí.
Chystáte se rekonstruovat dům či byt? Uvažujete o tom, jak v rekonstruovaném domě snížit náklady na jeho vytápění? Díky systému řízeného větrání s rekuperací tepla zamezíte únikům tepla, ušetříte náklady na vytápění a navíc budete mít doma stále čerstvý vzduch. S rekuperačním systémem můžete získat i vyšší dotaci ze státního programu Zelená úsporám.
Nepříjemný zápach představuje velký problém. Nejen tím, že je nanejvýš nepříjemný, ale často bývá také nebezpečný pro zdraví. Zaměstnanci výrobních závodů jsou obtěžováni nepříjemným zápachem steně jako obyvatelé v blízkém okolí jeho výskytu. Patentovaný systém Merlin pomáhá v mnoha případech k čištění technologického, odpadního vzduchu a tím i k lepší kvalitě venkovního ovzduší.
Článek se zabývá matematickým modelováním proudění vzduchu na standardním operačním sále. Přívod vzduchu do místnosti bývá řešen velkoplošnou vyústí s usměrněným prouděním vzduchu. CFD model sleduje vytvoření obrazu izotermního proudění s ohledem na překážky, jakými jsou např. operační svítidla, operatéři apod.
zpět na aktuální články
Reklama