Spoločnosť Armacell vo svojej štúdii preukázala, že obrovské úspory energie možno dosiahnuť aj dodatočnou montážou izolácie na prístupné vykurovacie a teplovodné potrubie v budovách.
Nová norma EN 13779 [2] pro větrací a klimatizační zařízení je jednou z prvních evropských směrnic, která na základě "Energy Performance of Buildings Directive" (EPBD) definuje nové pokyny pro projektování. Tyto směrnice poskytují projektantům aktivní pomoc, jak požadavky EPBD provádět. Celkově tak lze podstatně zvýšit energetickou účinnost větracích a klimatizačních zařízení.
Nejlepší zárukou pro energeticky optimální systém vzduchovodů a bezproblémové předání systému v rámci kolaudace stavby je splnění požadavků projektu. Čím dříve zvážíte možnost testů úniku vzduchu z potrubních systémů již během plánovací fáze, tím snadněji lze tyto testy provést bez větších výdajů. Samozřejmě, může se to stát komplikovanější, když se nedosáhne požadované těsnosti. Aby se tak nestalo, doporučujeme od začátku počítat se systémovými komponenty zaručené kvality a použít je! Plánování a provedení vzduchotechnických a klimatizačních systémů, je nezbytné pro zaručení požadavků dlouhodobého zachování energie.
Vzduchotechnika patří mezi systémy TZB, které významným způsobem přispívají ke zdravému bydlení. Její životnost je nižší než životnost budovy, proto jako u jiných systémů TZB je nutné přistupovat po dobu její životnosti k její renovaci. V článku jsou shrnuty požadavky, které jsou dnes kladeny na moderní zařízení pro bytové větrání, a nastíněny aktuální větrací systémy, které lze v bytových objektech aplikovat, včetně přestavby systémů stávajících.
Cílem příspěvku je analýza tepelného chování půdní vestavby s důrazem na letní tepelné podmínky. V současné době je v rámci výzkumného záměru IEA BCS Annex 50 - Prefabrikace systémů pro nízkoenergetickou renovaci obytných obudov, který řeší možnosti prefabrikace střešních nástaveb s obytnou funkcí zpracována analýza 9 variant systémů větrání a vytápění, z nichž samozřejmě pouze některé obsahují systém umožňující aktivní chlazení v letním období, přičemž je všeobecně známo, že právě letní období je z hlediska komfortu bydlení pod střechou kritické.
Příspěvek byl presentován na letošní konferenci Klimatizace a větrání 2008 ,zabývá se možnostmi matematického modelování vnitřního prostředí polní nemocnice. Matematický model musí zohlednit minimální tepelnou akumulaci, určitou průvzdušnost obálky, významný vliv podloží a také netypický tvar sledovaného objektu. Cílem modelu je prognóza tepelného chování stanové konstrukce za různých klimatických podmínek a různé zeměpisné polohy.
Článek vyhodnocuje a shrnuje poznatky ve vyšetřování koncentrací mikroorganismů v ovzduší. Kvalita vnitřního prostředí je ovlivněna koncentrací mikroorganismů. Tato koncentrace je ve značné míře důsledkem realizace stavby, jejího vybavení a dostatečného režimu úklidu. Článek je určen nejen odborné veřejnosti.
Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhláška 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů. Tato vyhláška spolu se zákonem 177/2006 Sb. o hospodaření energií, vyhláškou č. 148/2007 o energetické náročnosti budov a vyhláškou 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů implementují do české legislativy směrnici EU 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.
Cílem počítačové simulace bylo prověřit tepelný stav prostředí v zasklených lodžiích. Větrání lodžií je přirozené neupraveným venkovním vzduchem. Průtok větracího vzduchu závisí na účinku větru a rozdílu hustot vzduchu. V článku jsou presentovány výsledky a analýzy simulačních výpočtů v letním období.
Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.
Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.
II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.