Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.
Tento článek je přehledem evropských, jihoamerických a severoamerických norem určených pro návrh klimatizace operačních sálů. V článku jsou porovnány dílčí mikroklimatické parametry požadované jednotlivými normami s ohledem na typ chirurgické operace a zvolený klimatizační systém. Dále jsou tyto parametry diskutovány ve vtahu k problematice kontroly šíření infekce.
Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.
Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.
Článek se zabývá ověřením potřebných výkonů zdroje chladu pro klimatizační zařízení velmi rozsáhlé, nově stavěné administrativní budovy v Praze. Cílem energetické studie je najít optimální režim provozu, který využije akumulační schopnosti budovy, dovolí snížit nominální výkon zdroje chladu a tím snížit spotřebu energie pro chlazení.
Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.
Teplo v rodinném, bytovém domě nebo jiném stavebním objektu je používáno zpravidla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a ohřev teplé vody. Je zcela jedno jaké topné médium používáme (plyn, elektřin, uhlí, biomasa) nebo jejich vzájemnou kombinaci. Ve své podstatě je to stejné teplo, za které platíme ovšem různou cenu.
V posledních letech je hlavním trendem v oblasti chlazení a klimatizace přechod od přímého systému chlazení k nepřímému. Důvodem je především snížení obsahu primárních chladiv čpavku, CFC a brzy i HCFC. Je známo několik teplonosných mrazuvzdorných kapalin, které jsou pro sekundární okruhy vhodné. Mezi nejpoužívanější patří vodné roztoky na bázi glykolů (etylen- a propylenglykolu), chloridových solí, glycerolu a etylalkoholu.