Odborné recenzované články

Článek přehledně shrnuje požadavky aktuálně platné legislativy ve formě četných vyhlášek a nařízení vlády na větrání vnitřních prostor. Autorka zároveň přidává svůj komentář a v případech, kdy si legislativní požadavky vzájemně odporují, současně pak i doporučení, jak v těchto případech postupovat.

Tepelná pohoda člověka je závislá na metabolické produkci organismu, tepelně-izolačních vlastnostech oděvu a tepelně vlhkostních podmínkách prostředí. Tepelný stav prostředí lze hodnotit tzv. výslednou teplotou, která se měří kulovým teploměrem a zohledňuje vliv teploty vzduchu i sálání okolních povrchů.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

Recenzovaný Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

V nové bytové výstavbě i v rekonstruovaných domech se setkáváme s mnoha negativními důsledky nedostatečného větrání vnitřních prostor. Z důvodu minimalizace tepelných ztrát infiltrací jsou vyráběna a osazována okna s téměř nulovou spárovou průvzdušností. Článek rozebírá následky tohoto trendu na provoz a bezpečnost plynových spotřebičů.

Ing. Jiří Petlach (nar. 1959) je majitelem pražské projekční kanceláře Petlach TZB s.r.o. zabývající se projektováním technického vybavení budov, převážně pak technikou vnitřního prostředí.

Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. Zemní výměník tepla, který tento předehřev v zimním období zprostředkovává, může v letním období sloužit k ochlazování vzduchu před vstupem do větrací jednotky.

Ojedinělým zdravotnickým zařízením disponuje Centrum pracovního lékařství (CPL) Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tamní klimatická komora nabízí možnosti testování reakce lidského organismu na zvýšenou zátěž v extrémních tepelných a vlhkostních podmínkách.

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.

Příspěvek seznamuje čtenáře se základními pojmy a předpisy z oblasti požární ochrany. Autor ukazuje, že pro dobrý návrh vzduchotechnického zařízení z hlediska požární ochrany a přímo pro požární ochranu je nezbytná orientace v základních pojmech a požadavcích předpisů požární ochrany stavebního díla. Neméně významným cílem je pokus autora sjednotit rozdílné slovní označení pro shodné pojmy u obou oborů, nebo vysvětlit skutečný význam těchto označení.

Vzduchové clony u vstupních dveří se již řadu let používají jako zábrana proti vnikání studeného vzduchu u vstupních dveří, jejichž otvírání je velmi frekventované. Volba typu clony a její návrh má svá úskalí a může ho provádět jen odborník - vzduchotechnik.

V brněnské čtvrti Nový Lískovec byla renovována řada panelových domů vysoko nad běžným českým standardem tepelných parametrů budov. První z nich, Oblá 2 a Kamínky 6, již v roce 2001. Šlo o domy s osmi obytnými podlažími, v každém podlaží po čtyřech bytech. Docílená měřená spotřeba tepla na vytápění je padesát kilowatthodin na metr čtvereční a rok.

Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

Větrání obytných prostor se stává stále aktuálnějším problémem u nově stavěných domů s nízkou spotřebou energie na vytápění vyznačujících se vzduchotěsností obvodových konstrukcí, oken i dveří. Jednou z pověr kolem větrání je i tvrzení, že "zeď musí dýchat".

Ing. Irena Plocková (nar. 1948), autorizovaný inženýr, vedoucí pracovní skupiny projektu PHARE (EU) na podporu implementace směrnice 2002/91/EC v ČR, pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru stavebnictví.

Vzduchotechnika patří do skupiny technických zařízení budov, která zvláště v nových administrativních budovách tvoří složité technologické celky a představují nemalou část investičních a posléze i provozních nákladů objektu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku volby technologického zařízení s ohledem na zákazníka - investora a uživatele.

Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).

Dělené klimatizační jednotky ("split") pracují na shodném principu jako běžně používaná tepelná čerpadla vzduch-voda. Rozdíl je v tom, že jejich vnitřní částí je výměník chladivo-vzduch, takže jde vlastně o tepelná čerpadla vzduch-vzduch. Co nám ale brání v použití venkovní jednotky jako zdroje tepla pro vytápění systémem vzduch-voda? V podstatě skoro nic.