Odborné recenzované články

Ing. Irena Plocková (nar. 1948), autorizovaný inženýr, vedoucí pracovní skupiny projektu PHARE (EU) na podporu implementace směrnice 2002/91/EC v ČR, pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru stavebnictví.

Vzduchotechnika patří do skupiny technických zařízení budov, která zvláště v nových administrativních budovách tvoří složité technologické celky a představují nemalou část investičních a posléze i provozních nákladů objektu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku volby technologického zařízení s ohledem na zákazníka - investora a uživatele.

Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).

Dělené klimatizační jednotky ("split") pracují na shodném principu jako běžně používaná tepelná čerpadla vzduch-voda. Rozdíl je v tom, že jejich vnitřní částí je výměník chladivo-vzduch, takže jde vlastně o tepelná čerpadla vzduch-vzduch. Co nám ale brání v použití venkovní jednotky jako zdroje tepla pro vytápění systémem vzduch-voda? V podstatě skoro nic.

Způsob dimenzování větracích systémů, popis vlastností rovnotlakého větracího systému s rekuperací tepla a vytápění s vnitřní cirkulací vzduchu. Rozebrána jsou i obecně přejímaná tvrzení podle praktických zkušeností.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

Článek je zaměřen na stanovení tepelných zisků z vnitřního vybavení administrativních budov, jako jsou počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy a skenery, které se významně podílejí na celkové tepelné zátěži pracovního prostředí.

V druhém pokračování článku si autor všímá definic základních pojmů a porovnává jejich výklad a chápaní z pohledu německých norem (DIN) a amerických norem (ASHRAE).

Historie úpravy prostředí sahá již do počátků lidského rodu. V prvním dílu se autor zabývá historií vývoje úpravy prostředí a dále historií klimatizace. Článek byl převzat se souhlasem autora ze sborníku konference Klimatizace a větrání 2004.

Zástupci České republiky v EU se zavázali promítnout záměry SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov do příslušné české legislativy do konce letošního roku. Přinášíme proto výběr ze směrnice dotýkající se oboru větrání a klimatizace.

Pro moderní kancelářské budovy a často i obytné domy a průmyslové stavby se stále zvyšují požadavky na chlazení. Částečně lze tyto potřeby uspokojit pasivním chlazením, které zajišťuje architektonicky vhodně řešené budova. Další rostoucí nároky mohou pak vedle tradičního kompresorového chladicího cyklu zajistit i tzv. alternativní způsoby chlazení. Tento článek se zabývá především možnostmi adiabatického chlazení.

V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu.

Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních domů je jedním z nejživějších témat v oboru TZB. Zkušenosti získané při výstavbě a provozu nízkoenergetického domu v Koberovech byly uplatněny při návrhu a stavbě energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Rozhovor s prof. Ing. Františkem Drkalem, Csc. (nar. 1935), zástupcem vedoucího Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze k jeho životnímu jubileu.

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.

Zajímavý záměr výstavby lázeňského komplexu představí Jihomoravský kraj na veletrhu Urbis. Jedná se o výstavbu termálních lázní, aquaparku, zařízení pro balneologii a wellness, ubytovacích a sportovních kapacit s využitím svým složením unikátních termálních pramenů. Zajímavá jistě bude pro odborníky i konference v doprovodném programu veletrhu Elektro, která bude věnována mimo jiné i Evropské směrnici o odpadu z elektrických a elektronických zařízení, kdy od září 2005 výrobci a dovozci převezmou odpovědnost za svoje výrobky i po té, co doslouží. Vstup na konferenci je zdarma.

Proces zpětného získávání tepla (ZZT) je v praktických aplikacích často ne zcela přesně podle nejčastěji využívané technologie označován vžitým termínem rekuperace tepla. V příspěvku předneseném na konferenci Klimatizace a větrání 2004 autor popisuje používané principy zpětného získávání tepla z teoretického hlediska a zmiňuje i nejpoužívanější technické aplikace. Upravený příspěvek byl zveřejněn v časopisu VVI 4/2004.

Přednáška přednesená na konferenci Klimatizace a větrání 2004 byla doplněna autorem o nová data. Vzhledem k připravovanému programu revitalizace panelových domů s podporou EU je v současné době mimořádně aktuální.

Vhodně zvolené množství vzduchu je důležitou podmínkou pro dobře fungující větrací systém. Článek popisuje obecné zásady jak volit množství vzduchu a zda zařízení provozovat s přerušovaným nebo trvalým provozem.

Pro větrání s rekuperací tepla v energeticky úsporných domech se najčastěji používá tzv. kaskádové větrání. Jak se nejčastěji pohybuje vzduch v místnostech a kam nejlépe umístit vyústky vzduchu popisuje dnešní díl seriálu.