Odborné recenzované články

Operativní teplota je hodnotícím kritériem pro tepelnou pohodu v prostoru. Kromě teploty vzduchu respektuje i střední radiační teplotu a proudění vzduchu. V první části příspěvku autor vypočítává možnosti stanovení střední radiační teploty.

Použití termovizních snímků, znázorňujících teplotní pole různých předmětů a ploch se stalo již součástí technické praxe při hodnocení tepelně technických vlastností obálky budovy, zejména při vyhledávání tepelných mostů. Že však toto použití není jediné a termokamera může být i přínosem pro identifikaci teplotních poměrů nebo různých jevů v soustavách technických zařízení budov, ukazuje několik příkladů.

V druhé části článku autorka porovnává jednotlivé způsoby výpočtu množství větracího vzduchu. V závěru pak ukazuje, že v obytných budovách, kde jsou lidé nejvýznamnějším zdrojem škodlivin, je rozhodující kritérium kvality vnitřního vzduchu koncentrace oxidu uhličitého.

Vzduchotěsnost budovy vede ke snižování spotřeby energie na vytápění, ale projevuje se negativně na zhoršení kvality vnitřního prostředí. Autorka rozebírá jednotlivé ovlivňující faktory a porovnává naše a zahraniční legislativní požadavky na kvalitu vnitřního prostředí.

V druhé části seriálu autor podrobněji popisuje rozdíl mezi rovnotlakou větrací jednotkou a mezi větrací jednotkou s cirkulační větví. Konkrétně pak ukazuje nejnovější výsledky měření vlhkosti reálného pasivního domu v Rychnově.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.

Simulační programy nacházejí stále větší uplatnění při optimalizaci a přesnosti řešení. Užívají se pro simulace dynamického chování budov, energetických bilancí objektu nebo pro simulaci proudění.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Článek přehledně shrnuje požadavky aktuálně platné legislativy ve formě četných vyhlášek a nařízení vlády na větrání vnitřních prostor. Autorka zároveň přidává svůj komentář a v případech, kdy si legislativní požadavky vzájemně odporují, současně pak i doporučení, jak v těchto případech postupovat.

Tepelná pohoda člověka je závislá na metabolické produkci organismu, tepelně-izolačních vlastnostech oděvu a tepelně vlhkostních podmínkách prostředí. Tepelný stav prostředí lze hodnotit tzv. výslednou teplotou, která se měří kulovým teploměrem a zohledňuje vliv teploty vzduchu i sálání okolních povrchů.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

V nové bytové výstavbě i v rekonstruovaných domech se setkáváme s mnoha negativními důsledky nedostatečného větrání vnitřních prostor. Z důvodu minimalizace tepelných ztrát infiltrací jsou vyráběna a osazována okna s téměř nulovou spárovou průvzdušností. Článek rozebírá následky tohoto trendu na provoz a bezpečnost plynových spotřebičů.

Ing. Jiří Petlach (nar. 1959) je majitelem pražské projekční kanceláře Petlach TZB s.r.o. zabývající se projektováním technického vybavení budov, převážně pak technikou vnitřního prostředí.

Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. Zemní výměník tepla, který tento předehřev v zimním období zprostředkovává, může v letním období sloužit k ochlazování vzduchu před vstupem do větrací jednotky.

Ojedinělým zdravotnickým zařízením disponuje Centrum pracovního lékařství (CPL) Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tamní klimatická komora nabízí možnosti testování reakce lidského organismu na zvýšenou zátěž v extrémních tepelných a vlhkostních podmínkách.

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.