Pro pobytové místnosti legislativa udává požadavky na větrání a na vytápění s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání je dáno minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu na osobu, nebo minimální intenzita větrání a jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO₂.

Akustické mikroklima je významnou složkou utvářející nejen vnitřní, ale i venkovní prostředí budov. Článek představuje formou případové studie řešení problémů souvisejících s měřením ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb. V textu jsou uvedeny metody jak odstranit negativní akustický výkon, případně jaké stavební řešení je možné využít pro úpravu nevyhovujících, měřením zjištěných skutečností.

Recenzovaný Popsány jsou jednotlivé komponenty VZT jednotky, jejich funkce a na základě modelu VZT jednotky vytvořen algoritmus jejího řízení. Takto vytvořený softwareový modul slouží pro analýzu funkce a energetické zhodnocení chování VZT jednotky.

Předmětem textu není popis zcela známé teorie šíření akustické energie v izotropním prostředí, tak jak je naznačeno na obr. 1, ale upozornění čtenáře na praktické problémy vznikající při realizaci stavby a jejich řešení. Článek prokazuje, že pouze kvalitním komplexním návrhem systému VZT lze eliminovat technické a i finanční problémy s dodávkou a realizací systémů vzduchotechniky.

Dosažení kvalitního a zdravého vnitřního prostředí v budovách s velmi nízkou potřebou energie znamená holistický přístup od počátečního návrhu budovy po její provoz. Tento přístup k návrhu také vyvolává potřebu holistického přístupu k měření/hodnocení stavby, a to jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, tak kvalitativních.

Příspěvek popisuje stavbu a provedení nově realizovaného zemního výměníku tepla (ZVT), který byl s podporou projektu FRVŠ 3206/2011/G1 „Zemní výměník tepla jako nový prvek v technice prostředí“ vybudován jako doplněk experimentálního nízkoenergetického domu FSI VUT v Brně. Instalovaná měřicí aparatura monitoruje parametry potřebné pro vyhodnocení jeho provozu (včetně teplotního rozvrstvení okolní zeminy).

Příspěvek je zaměřen na klíčové aspekty optimalizace návrhu VZT jednotek z hlediska jejich energetické náročnosti a nákladů životního cyklu. Na několika případech VZT jednotek demonstruje a porovnává výsledky výpočtu nákladů životního cyklu s vazbou na návrh jednotek, včetně doporučení k optimalizaci těchto nákladů. Závěr příspěvku se věnuje další klíčové a dosud zásadně opomíjené oblasti, kterou je průběžné a vhodně vizualizované sledování spotřeb energie VZT jednotky v reálném provozu a průběžné porovnání s projektovanými hodnotami. To pak umožňuje efektivní zásahy provozního personálu a sledování ze strany vlastníka či managementu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov z roku 2010 ukládá členským státům Evropské unie mj. za povinnost, aby nové budovy od roku 2018 (veřejné budovy) resp. 2020 (všechny budovy) byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uvedená skutečnost se týká prakticky všech technických systémů budov. Článek prezentuje možnosti řešení větrání a klimatizace ve zmíněných budovách a předkládá úvahy o možném vývoji odvětví s ohledem na požadavek snižování spotřeby energie.

Jak řešit přetlakové větrání chráněných únikových cest? Dimenzovat na přípustné koncentrace CO nestačí. Proto se norma ČSN EN 12101-6 pro větrání chráněných únikových cest nezabývá ředěním kouře, ale stanovuje kritéria pro udržení chráněných únikových cest bez kouře.