Na loňském růstu světového obratu společnosti Zehnder Group o 8 % měl velký podíl prodej větracích jednotek. Přitom růst v České a Slovenské republice byl dokonce celých 35 %.
Vzduchotechnika v budovách pro trvalé bydlení zatím nebývá tím prvním na seznamu priorit, ale její digitalizace a provázanost informací nám napomáhá výrazně optimalizovat primární energie a bleskově řešit nenadálé situace a změny parametrů. Díky informacím a dílčím analýzám je jednoduché sledovat chod zařízení, jeho stav a možnost vzdáleného upravování parametrů například pro optimalizaci spotřeby energií.
Moderní nízkoenergetické a pasivní budovy stále častěji čelí fenoménu letního přehřívání. Zatímco špičková obálka domu efektivně brání únikům tepla v zimě, v létě se bez koncepčního řešení stává pastí pro akumulovanou tepelnou energii. Odborníci proto upozorňují, že instalace lokálních klimatizací dnes nestačí a z pohledu celkové energetické bilance budovy je nesystémová. Prostředkem k celoroční tepelné stabilitě a zdravému vnitřnímu prostředí je integrace řízeného větrání s rekuperací a aktivní úpravou teploty přiváděného vzduchu.
Moderní školní budovy už dávno nejsou jen místem výuky. Stávají se promyšleným prostorem, který má podporovat soustředění, zdravé prostředí i celkovou pohodu studentů a pedagogů. Vedle kvalitní architektury proto stále větší roli hrají technologie zajišťující optimální vnitřní klima, nízkou energetickou náročnost a tichý provoz. Právě tyto požadavky splňuje systém stropního vytápění a chlazení HCCP333, který byl zvolen také pro realizaci moderní základní školy v Praze.
Tým Ing. Olgy Rubinové, Ph.D., z Ústavu technických zařízení budov Fakulty stavební VUT v Brně právě realizuje rozsáhlou studii zaměřenou na posouzení kvality vzduchu v operačních sálech v České republice. Cílem je zjistit, jaká je současná situace a stanovit soubor doporučení pro správný provoz z hlediska bezpečnosti a energetické efektivity.
Společnost LG Electronics jako generální partner odborného sympozia GREEN WAY podpořila jeho XVII. ročník. Akce, která se za léta existence etablovala jako nejvýznamnější setkání odborné veřejnosti v oblasti TZB, nabídla ve dnech 21. a 22. dubna v Ostravě opět bohatý odborný program, diskusní bloky a prostor pro neformální výměnu zkušeností mezi projektanty, akademiky, zástupci průmyslu i státní správy.
Na dvoudenní akci určené projektantům, stavebním inženýrům, pracovníkům hygienických stanic, stavebních úřadů a dalším odborníkům, kteří se zabývají ochranou zdraví a kvalitou vnitřního prostředí budov, se mohli účastníci seznámit s problematiku radonu ve stavebnictví – od jeho zdrojů a měření až po návrh preventivních i sanačních opatření a získali přehled o platné legislativě, metodách diagnostiky i praktických postupech ochrany staveb před pronikáním radonu z podloží a stavebních materiálů. Akce, semináře, školení či workshopy pro projektanty nabízí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) opakovaně.
Dva odborníci na úsporné stavění rozebírají, proč je pasivní dům hlavně otázkou promyšleného návrhu. Pasivní domy se svou nízkou energetickou náročností a kvalitním vnitřním prostředím jsou špičkou energeticky úsporné výstavby. Jak se k pasivnímu domu dopracovat shrnuje Desatero pasivního domu dostupné na stránkách Centra pasivního domu. Vyjmenovává, vysvětluje a integruje obory a kritéria, která je třeba od počátku plánování stavby zohlednit, jinými slovy definuje celý koncept pasivního domu. O jednotlivých bodech desatera, technických podrobnostech a zkušenostech z praxe si v rozhovoru povídáme s Michalem Čejkou, specialistou na energetiku budov, a s Martinem Němečkem, majitelem a vedoucím ateliéru Tector, který se zabývá navrhováním pasivních domů.
Rosení oken patří mezi nejčastější stížnosti majitelů bytů i rodinných domů. Přestože se může na první pohled jevit jako závada, odborníci se shodují, že jde často o přirozený fyzikální jev, který vypovídá o fungování budovy jako celku. V podcastu portálu estav.tv o tématu diskutovali Roman Šnajdr, předseda technické komise České komory lehkých obvodových plášťů, soudní znalec Petr Kapička a výkonný ředitel komory Jan Bedřich.